Co jsou to kryptoměny?
Kryptoměna je digitální platidlo, které využívá metod kryptografie pro zvýšení bezpečnosti plateb. Víceméně jde o digitální formu peněz, které dnes běžně používáme jako prostředek pro směnu zboží a služeb.
Technicky to jsou jenom jedničky a nuly kolující po internetu. Kde tedy vzniká jejich hodnota a co nám nabízí? Abychom na tyto otázky dokázali odpovědět, podíváme se nejdřív na tradiční měny, jak je známe dnes.
Tradiční měny a „fiat peníze“
Fiat peníze, neboli měna s nuceným oběhem, jsou peníze vytvořené mocí úřední, tedy takové peníze, jejichž hodnota je stanovena zákonem. Takovou měnu spravuje zpravidla stát prostřednictvím centrální banky.
I měny s nuceným oběhem mohou být kryty zlatem, ale od zrušení Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 obvykle nejsou. Výjimkou může být malý zlomek tzv. reprezentativních peněz, typicky mincí ražených ze zlata a stříbra. Nekryté peníze nemohou vzniknout na trhu, vznikají pouze nařízením státu, a nedají se (na rozdíl od komoditních peněz) použít k ničemu jinému, než k nepřímé směně.
Některé měny s nuceným oběhem mohou fungovat nadnárodně (např. euro vydávané Evropskou centrální bankou), jiné může užívat více nezávislých států (např. americký dolar). V České republice je měnou s nuceným oběhem koruna česká, kterou definuje Zákon č. 6/1993 o České národní bance.
To znamená, že centrální banka může kdykoli do oběhu vypustit nové peníze. Většinou kvůli uhrazení státních výdajů nebo stimulaci ekonomiky. To však vede k inflaci, ke znehodnocování peněz, protože jich máme k dispozici v podstatě nekonečně mnoho. Důvod, proč pro nás mají hodnotu, je ale jednoduchý – všichni jim věříme a jsou nezbytné pro náš každodenní život.
Mezi měny s nuceným oběhem se řadí všechny dnešní státní/národní měny, od amerických dolarů přes eura až po české koruny.
Jak vzniká hodnota kryptoměn?
Ale proč mají hodnotu kryptoměny, když v podstatě fyzicky neexistují? Většina tradičních peněz existuje také pouze v digitální formě na bankovních účtech, hodnota fyzických bankovek a mincí je také diskutabilní. Tradiční peníze ale každopádně kvůli inflaci ztrácejí postupně svoji hodnotu, proto není rozumné je hromadit a neinvestovat. Naopak u kryptoměn známe přesně konečné množství mincí. A víc jich nebude. Jedná se svým způsobem o digitální zlato, které se zvyšujícím se zájmem bude zvyšovat svoji hodnotu.
Další přidanou hodnotou kryptoměn je technologie blockchain, na které jsou kryptoměny postavené, a ze které plynou její výhody, jako je třeba vyšší bezpečnost, nižší poplatky, rychlejší transakce nebo možnost poslat je komukoliv bez ohledu na to, ve kterém státě se nachází.
Jak funguje blockchain?
Už z předchozího odstavce víme, že fungují na technologii zvané blockchain. Zjednodušené vysvětlení najdete níže, podrobné vysvětlení najdete v samostatném článku o blockchainu.
V blockchainu, tedy v síti, která z kryptoměn dělá skutečně bezpečné platidlo, neexistuje žádný centrální bod, tedy žádné slabé místo, které by mohl útočník napadnout. Charakteristickou vlastností všech kryptoměn je tedy decentralizace, protože síť je tvořena obrovským množstvím počítačů, takzvaných uzlů, které spolu komunikují a společně uskutečňují a ověřují platby. Za tohle úsilí (zapůjčený výpočetní výkon) majitelé počítačů dostávají odměnu ve formě samotných kryptoměn. Tento proces je známější jako těžení kryptoměn, které se postupem času stává stále náročnější.
Blockchain je tedy velmi zjednodušeně účetní kniha, do které se zapisují veškeré transakce, které byly s danou kryptoměnou provedeny. Tuto účetní knihu mají všichni uživatelé a každá nová transakce se zapíše do účetní knihy všem uživatelům. A počítače všech uživatelů ji ověří. To znamená, že pokud by chtěl někdo transakci zfalšovat, musel by ovládat více než polovinu celé sítě, což je technicky nereálné, a proto jsou transakce velmi bezpečné.
Charakteristické vlastnosti
V zásadě všechny charakteristické vlastnosti a znaky kryptoměn vyplývají z využití technologie blockchain.
- Decentralizace – nemá žádnou centrální autoritu, žádnou centrální banku.
- Není nutný žádný prostředník – peníze se posílají bez prostředníků, bank a kreditních společností.
- Je globální a nezná hranice – je ji možné okamžitě poslat na druhý konec světa úplně stejně jako osobě, která se nachází v bezprostřední blízkosti.
- Transakce jsou bezpečné, ale nevratné – šifrování zajišťuje vysokou bezpečnost provedených transakcí, stejně tak ale jejich nevratnost.
- Nízké poplatky za transakce – je jedno, zda posíláte peníze osobě v bezprostřední blízkosti nebo na druhý konec světa, poplatek bude vždy stejný.
- Je (pseudo)anonymní – s transakcí nejsou spojené žádné osobní a citlivé údaje, anonymita kryptoměn je však dvousečná zbraň. Na jedné straně chrání soukromí uživatelů, na druhé straně toho však mohou uživatelé zneužívat při nelegálních aktivitách. Financování nelegálních aktivit pomocí kryptoměn pak vede k nedůvěře a regulaci kryptoměn. Míra anonymity se navíc u každé kryptoměny liší.
- Svoboda – pokud si člověk zapamatuje privátní přístupový klíč ke svému obnosu kryptoměn a nikomu dobrovolně nesdělí, že je vlastní, nemůže mu je nikdo nikdy zabavit, protože jsou anonymní a není možné je fyzicky zabavit.
Špetka historie
Principy technologie blockchainu byly teoreticky poprvé popsány roku 1991, když chtěli výzkumníci vytvořit systém, kde nebude možné manipulovat s časovými záznamy u dokumentů.
Pro zabezpečení peněžních transakcí byl využit až v roce 2008, když Satoshi Nakamoto (jméno nebo pseudonym osoby nebo skupiny lidí, která navrhla a vytvořila protokol pro Bitcoin a potřebný software) zveřejnil popis kryptoměny Bitcoin včetně technického řešení. Už v lednu 2009 byly vytěženy první bitcoiny. Dnes už existují tisíce různých kryptoměn, velká část z nich ale nepřináší žádné nové funkcionality a nemá žádnou hodnotu.
Nejznámější kryptoměny
Bitcoin
Bitcoin je nejstarší a aktuálně také nejhodnotnější a nejznámější kryptoměna. Konečný počet mincí je stanoven na 21 milionů, v současnosti je vytěženo přes 18 milionů bitcoinů a necelé 3 miliony na vytěžení čekají. To ale neznamená, že jsou všechny v oběhu, protože se odhaduje, že zhruba 3 miliony bitcoinů jsou již nevratně ztraceny. Více informací v samostatném článku o Bitcoinu.
Ethereum
Ethereum vzniklo v roce 2015 a v současnosti je druhou nejhodnotnější kryptoměnou, o druhé místo se však těsně přetahuje s kryptoměnou Ripple. Ethereum používá upravenou technologii blockchainu, která přináší takzvané smart contracts, tedy chytré kontakty. Více informací v samostatném článku o Ethereu a chytrých kontraktech.
Další
Všechny kryptoměny kromě Bitcoinu se někdy označují také jako alternativní kryptoměny, tedy altcoiny. Mezi významné altcoiny se kromě Etherea řadí například Ripple, Litecoin, Cardano, IOTA, EOS nebo NEO.
Celkem jsou dnes evidovány tisíce různých kryptoměn, proto není reálné je všechny samostatně popsat. Většina z nich má navíc velmi nízkou kapitalizaci a žádné reálné využití.
Jak nakoupit kryptoměny?
Existuje mnoho možností, jak kryptoměny nakoupit. Nejjednodušší možností je využít některou z online směnáren, jako je například Coinbase, kde můžete za kryptoměny zaplatit platební kartou, nevýhodou však jsou vyšší poplatky. Druhou možností jsou online burzy, jako je například Binance. Výhodou jsou nižší poplatky a pokročilé funkce, nejsou však vhodné pro začátečníky.
Kryptoměny můžete ale nakoupit i jinde než na internetu. V České republice je v obchodních centrech několik desítek bitcoinmatů. Ty vypadají podobně jako běžný bankomat a jejich používání je velmi jednoduché. Zaplatíte kartou a automat vám vytiskne papírovou peněženku. Nevýhodou je však oproti online směnárnám a burzám nevýhodný kurz.
Více informací o nakupování kryptoměn v samostatném článku.
Držení kryptoměn
Tím se dostáváme k držení kryptoměn. Důležité je podotknout, že z technického hlediska bitcoiny fyzicky nikde neukládáte. Všechny informace jsou uloženy v blockchainu. Peněženky jsou tak z technického hlediska jen schránky, do kterých uložíte vaše přístupové kódy od vašich adres na blockchainu.
Pokud nakoupíte kryptoměny v online směnárně nebo na online burze, můžete je pochopitelně mít uložené tam. Tohle je však nejméně bezpečné řešení, protože i když budete mít přístupové údaje v bezpečí, nezaručíte, že nebude napadena celá směnárma/burza, tedy váš zpostředkovatel.
Kam tedy můžete svoje kryptoměny uložit? První možností je softwarová peněženka, což je jednoduše aplikace, která uchová vaše přístupové kódy. Další možností je hardwarová peněženka, která vypadá jako obyčejný flash disk, a opět uchovává přístupové kódy. Poslední, již zmíněnou možností, je papírová peněženka, což jsou v podstatě jen vytisknuté přístupové kódy.
Více informací o uchovávání kryptoměn v samostatném článku.
–
Regulace kryptoměn
Ve světě neexistuje jednotný přístup ke kryptoměnám. Napříč státy se různě označují (digitální měna, virtuální komodita, platební tokeny) i různě daní příjmy z jejich těžby a obchodování. Někde jsou neregulované, někde jsou částečně regulované, v některých státech jsou dokonce zakázané úplně (například Alžírsko a Egypt).
Využití kryptoměn
Kryptoměny jsou pochopitelně poměrně rozšířené v rozvinutých zemích se snadným přístupem k elektřině a internetu. Nakupuje je komunita nadšenců, spekulují s nimi obchodníci a začínají je přijímat eshopy.
Zajímavé ale je, že jsou velmi oblíbené také v méně rozvinutých zemích, které trpí vysokou inflací (například Venezuela a Zimbabwe), protože jsou i přes vysokou volatilitu stabilnější než místní měna.
Kryptoměny v České republice
V České republice se kryptoměny sice nepovažují za měnu, přesto u nás existuje silná komunita nadšenců. Česko je dokonce považováno za velmoc v používání i těžení kryptoměn. Praha patří mezi 10 nejlepších měst na světě pro platbu kryptoměnami, konkrétně je na druhém místě jen za slovinskou Lublani, zatímco třeba New York je až sedmý a San Francisco deváté. Z Česka také pochází společnost, která jako první na světě vymyslela společnou těžbu kryptoměn, takzvaný těžební pool, a také unikátní peněženku zvanou Trezor.
Závěr
Kryptoměny a blockchain jsou velmi složité technologie. Nyní máte však alespoň základní představu o tom, jak fungují, a proč mají do budoucna potenciál. Pokud vás zaujaly, můžete pokračovat na další článek.
Následující článek: Blockchain
–